Úvod Elektrotechnická měření ESP Konstrukce Teorie Kontakt

ZDROJ PRO ŽHAVENÍ ELEKTRONEK

Žhavení elektronek tvoří odporový drát, vlastně se jedná o vlákno podobné vláknu žárovky. Při připojení na zdroj napětí je vlákno studené a odpor vlákna je minimální. Bohužel tento odpor je menší než odpor pracovní, a proto žhaveným vláknem protéká z počátku větší proud, než je uveden v katalogu dané elektronky. Elektronka se tímto nadproudem ničí a snižuje se jejich životnost. A to je důvod, proč se elektronky budou častěji měnit, bohužel se elektronky dnes nevyrábějí tak, jak za dřívějších dob, nemluvě o jejich vysokých cenách. 

Možnosti řešení

Je lepší žhavit elektronky stejnosměrným proudem, než střídavým. Při žhavení střídavým proudem se může dostat síťový kmitočet do signálu, který elektronkou upravujeme, většinou ho označujeme za brum. Abychom brum potlačili, používáme odbrumovací filtry (většinou se jedná o odporové trimry). Ale ani tyto filtry nejsou stoprocentní. Proto doporučuji žhavit stejnosměrným napětím.

Možnosti v bodech:

 Regulovatelný zdroj

Jedná se o zdroj s nastavitelným stabilizátorem napětí, v mém případě se jedná o stabilizátor LM350, ale lze použít i LM317, popřípadě tento zdroj jde obměnit a upravit a použít jiný regulovatelný stabilizátor. Tento typ stabilizátoru dává výstupní napětí od 1,2 V až do 33 V a maximální proud 3 A. Zdroj s tímto typem stabilizátoru je velmi jednoduchý výstupní napětí volíme pomocí odporového děliče R1 a R2, kde hodnoty jdou jednoduše vypočítat, popřípadě můžete R2 nahradit odporovým trimrem. Toto zapojení vychází z katalogového zapojení, tedy není to nic nového, ale přesto je dost lidí, kteří katalogy nečtou a hledají na netu. K rezistoru R2 je paralelně připojen PNP tranzistor. Na bázi tohoto tranzistoru je připojen RC článek. Teoreticky by šel použít i tranzistor NPN, ale museli by se prochodit součástky RC článku (zatím neodzkoušeno).

Tento typ zdroje pro žhavení je výhodný, protože je snadný, levný a je schopen prodloužit životnost elektronek. Nevýhody jsou, že stabilizátor musíte chladit a většinou musíte použití jiný transformátor, protože většina transformátorů ve starých přístrojích má příliš velký vnitřní odpor a na filtraci byste potřebovali spíše akumulátor než kondenzátor.

Já tento zdroj postavil a použil ve svém RLC můstku TM393, důvodem bylo časté měnění elektronek. Proto jsem hledal na internetu a v knihách a přišel jsem na tohle. Osobně v součastné době nemohu objektivně zhodnotit, protože zdroj mám tři měsíce (ke dni 15.7.2014) a s můstkem neměřím 24 hodin denně. 

Přidal jsem do TM393 jeden malý transformátor s výstupním napětím 8 V a jeho výkon je 35 VA (je to trochu předimenzované, ale takový transformátor jsem měl po ruce), pak je použit usměrňovací můstek KBP210, dva filtrační kondenzátory 1000 uF na 16 V a 100 nF kondenzátory pro omezení rušivých kmitů, tyto kondenzátory by měli být blízko stabilizátoru LM350, který je opatřena ochrannými diodami. Pak následuje odporový dělič tvořený 240 Ω a 1 kΩ odpory, RC článek tvořený 47 kΩ a 220 uF na 16 V (později sem kondenzátor 220 uF nahradil 100 uF). PNP tranzistor je BC557C. Výstupní napětí je cca 6 V.

 Popis činnosti

Při připojení napětí se začne nabíjet kondenzátor. Připomeňme si, že při připojení se vybitý kondenzátor chová jako zkrat. Z toho důvodu je PNP tranzistor semnutý a tím je R2 "nulový" a výstupní napětí je cca 1,2 V. Kondenzátor se začíná nabíjet a napětí na bázi roste, tím se tranzistor uzavírá (roste jeho odpor) až je tranzistor úplně uzavřený. S tím, jak se mění odporový dělič, se mění i výstupní napětí a "pozvolna" (exponenciálně) roste na maximální hodnotu určenou rezistory R1 a R2. Čas závisí na časové konstantě RC článku. 

Schéma

schema

Fotky

 

Pohled na DPS zdroje

Pohled shora na zdroj, který jsem instaloval do TM393
 

Pohled na zdroj a trafor

Pohled na zdroj a transformátor.

 

Video růstu napětí:

Přidal Vojtěch Šotola. Naposledy upravil Vojtěch Šotola dne 2016-08-05 17:32:39.